Mohamed a Tóra
Bůh seslal oheň
Korán odkazuje na příběh z Mojžíšovy knihy, z bible. Ve skutečnosti o tom příběhu Mohamed nic nenapsal jen krátkou zmínku o tom jak se otevřela země a někdo při tom zahynul. Proč a jak se ty věci udály však nenapsal, proto vám nyní poskytnu detaily o té události z bible, neboť Korán praví, kdo si není jist, ať vezme Písmo a čte nebo se dotaje těch kdo Písmo znají.
Citace ze čtvrté Knihy Mojžíšovy:
Numeri
16:1-3 Lévijec Kórach, syn Jishára, syna Kehatova, přibral Dátana a
Abírama, syny Elíabovy, též Óna, syna Peletova, Rúbenovce, 2 a s dvěma
sty padesáti muži povstali proti Mojžíšovi; byli to Izraelci, předáci
pospolitosti, kteří zastupovali lid při slavnostech, muži pověstní. 3
Shromáždili se proti Mojžíšovi a Áronovi a vyčítali jim: "Příliš mnoho
si osobujete. Celá pospolitost, všichni v ní jsou svatí a Pán je
uprostřed nich. Proč se povznášíte nad Pánovo shromáždění?"
16:4-11
Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář. 5 Potom promluvil ke Kórachovi a
celé jeho skupině: "Ráno oznámí Pán, kdo je jeho a kdo je svatý,
komu tedy dovolí, aby k němu přistupoval. Koho vyvolí, tomu dovolí, aby k
němu přistupoval. 6 Udělejte toto: Vezměte si kadidelnice, Kórach a
celá jeho skupina, 7 a zítra do nich dejte oheň a vložte na ně před Pánem kadidlo. Muž, kterého vyvolí Pán, ten bude svatý. Příliš
mnoho si osobujete, Léviovci!"
8 Potom řekl Mojžíš Kórachovi: "Nuže
poslyšte, Léviovci. 9 Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil od
pospolitosti Izraele a dovolil, abyste k němu přistupovali, vykonávali
službu při Pánově příbytku, stáli před pospolitostí a přisluhovali
jí? 10 Dovolil přistupovat tobě i všem tvým bratřím Léviovcům s tebou. A
vy se domáháte i kněžského úřadu. 11 To znamená, že ty a celá tvoje
skupina se srocujete proti Pánu. Co je Áron, že proti němu
reptáte?"
16:12-19
Nato dal Mojžíš předvolat Dátana a Abírama, syny Elíabovy. Odpověděli:
"Nepřijdeme. 13 Což je to málo, že jsi nás vyvedl ze země oplývající
mlékem a medem, abys nás umořil na poušti? To se ještě opovažuješ dělat
ze sebe nad námi velitele? 14 Ještě jsi nás neuvedl do země oplývající
mlékem a medem, ještě jsi nám nedal do dědictví pole ani vinice. To
chceš vyloupnout těmto mužům oči? Nepřijdeme." 15 Mojžíš zlobně
vzplanul a volal k Pánu: "Neobracej se k jejich obětním darům. Ani
jediného osla jsem od nich nevzal a nikomu z nich jsem neudělal nic
zlého." 16 Mojžíš potom Kórachovi nařídil: "Ty a celá tvoje skupina
buďte zde před Pánem. Zítra tu budete, ty, oni i Áron. 17 Každý si
vezměte svou kadidelnici; dáte do ní kadidlo a přinesete každý svou
kadidelnici před Pána, dvě stě padesát kadidelnic. Také ty a Áron,
každý svou kadidelnici." 18 Každý si tedy vzal svou kadidelnici, dali
do nich oheň, vložili do nich kadidlo a postavili se ke vchodu do stanu
setkávání, i Mojžíš a Áron. 19 Kórach shromáždil proti nim celou
pospolitost ke vchodu do stanu setkávání." ...
16:19-30 ... Vtom se celé pospolitosti ukázala Pánova sláva. 20 Pán promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 21 "Oddělte se od této
pospolitosti. Chci s nimi rázně skoncovat." 22 Oba padli na tvář a
volali: "Bože, Bože duchů veškerého tvorstva, jen jediný muž zhřešil a
ty bys byl rozlícen na celou pospolitost?" 23 Pán promluvil k
Mojžíšovi: 24 "Domluv pospolitosti: Vykliďte prostor kolem příbytku
Kórachova, Dátanova a Abíramova!" 25 Mojžíš se hned odebral k Dátanovi a
Abíramovi a starší izraelští šli za ním. 26 Promluvil k pospolitosti:
"Odstupte od stanů těchto svévolných mužů a nedotýkejte se ničeho, co je
jejich, abyste nebyli smeteni spolu se všemi jejich hříchy." 27 I
vyklidili okolí příbytku Kórachova, Dátanova a Abíramova. Dátan a Abíram
však vyšli a postavili se u vchodu do svých stanů se svými ženami, syny
a dětmi. 28 Mojžíš řekl: "Podle toho poznáte, že mě poslal Pán, abych činil všechny tyto skutky, a že nedělám nic z vlastní
vůle: 29 Jestliže tito lidé zemřou, jako umírá každý člověk, a postihne
je obecný lidský úděl, neposlal mě Pán. 30 Jestliže však Pán
stvoří něco mimořádného a půda rozevře svůj chřtán a pohltí je se vším,
co je jejich, takže sestoupí zaživa do podsvětí, poznáte, že tito muži
znevážili Pán."
16:31-35 Sotva to všechno domluvil, rozpoltila se pod nimi půda, 32 země otevřela svůj chřtán a pohltila je i jejich obydlí a všechny lidi, kteří byli s Kórachem, i všechen majetek. 33 Sestoupili do podsvětí zaživa se vším, co bylo jejich, a země se nad nimi zavřela; zmizeli zprostředku shromáždění. 34 Celý Izrael, který byl kolem nich, při jejich křiku utekl. Řekli si: "Aby i nás země nepohltila." 35 Od Pána pak vyšlehl oheň a pozřel těch dvě stě padesát mužů přinášejících kadidlo.
عِندَنَا كِتَابٌ حَفِيظٌ
"My dobře víme, které z nich země pohltila, neboť máme knihu, jež záznamy střeží." (Korán 50:4)
Mohamed napsal, že má u sebe bibli. Při tom člověku vytane na mysl otázka, proč si Mohamed nečetl z bible svým učedníkům, když jak Alláh dosvědčuje, vše co je bibli je pravda? Ani nezmínil bližší okolnosti onoho příběhu z bible, ani jména těch, kdo byli biblí pohlceni. V židovství byla a je tradice si připomínat jména osob spjatých s významnými okolnostmi. V Tóře se dočteme:
"V táboře žárlili na Mojžíše, na Árona, jenž byl Pánův svatý; 17 tu se rozevřela země, Dátana pohltila a přikryla Abírámův spolek. 18 Proti jejich spolku vyšlehl oheň, svévolníky sežehl plamen." (Žalmy 106:16-18)
Nenapadá mě jiná kniha, ze které by Mohamed mohl čerpat. Z koránu však vyplývá, že se během svého života setkával s židy a křesťany, jejichž náboženství a hádky mezi sebou poznal. To bylo to co mu na těchto dvou náboženstvích vadilo nejvíce.
Čteme-li dále, přeci jen zmínka nějakých dalších jmen z Tóry se vyskytuje:
"A již před nimi to vše za lež prohlašoval lid Noemův, obyvatelé ar-Rassu i Thamúdovci, 13 ´Ádovci, Faraón i Lotovi soukmenovci, 14 lidé Houštin i národ tubba´ů - ti všichni posly za lháře prohlásili, však uskutečnila se hrozba nad nimi." (50:12-14 )
Což potvrzuje, že Mohamed měl u sebe bibli, jak pravil v Koránu 50:4.
Korán a Noe
Z Koránu, súra 71:
Věru jsme poslali Noema k lidu jeho s rozkazem: "Varuj lid svůj, dříve než postihne jej trest bolestný!" I pravil Noe: "Lide můj,jsem vyslán k vám jako varovatel zjevný, abyste Boha uctívali, bohabojní byli a mne poslouchali! On odpustí vám vaše viny a dá vám odklad až do lhůty určené. Však až lhůta Boží přijde, odložena nebude kéž byste to znali!" A zvolal: "Pane můj, vyzýval jsem lid svůj nocí i dnem, mé kázání však rozmnožilo jejich odpor jen. A kdykoliv jsem je vyzýval - abys jim mohl odpustit - tu prsty si do uší strkali, do šatů svých se halili, zatvrdili se a chovali se hrdopyšně. Potom jsem jim kázal zcela veřejně, pak jsem vystoupil otevřeně a jednal s nimi skrytě i tajně a pravil jsem jim: ,Proste Pána svého za odpuštění, vždyť On věru je odpouštějící! On sešle na vás nebe deštěm hojným a rozmnoží vám majetky i syny a připraví pro vás zahrady a řeky. Co je vám, že nedoufáte ve velkomyslnost Boží? On přece stvořil vás v postupných formách; což nevidíte, jak Bůh stvořil sedm nebes ve vrstvách a umístil mezi nimi měsíc jako světlo a slunce učinil pochodní? Bůh dal vám vyrůst ze země jako rostlinám, potom vás do ní vrátí a posléze vás z ní vyvede znenadání. A Bůh zemi jako koberce rozprostřel vám, abyste cestami širokými chodili po ní.' I pravil Noe dále: Pane můj, oni mne neuposlechli a následovali toho, jehož majetek a děti jen zkázu jeho zvětšily, a nesmírný úklad proti mně připravili a zvolali: ,Neopouštějte božstva svá! Neopouštějte Wadda ani Suwá´, ani Jaghútha a Ja´úqa a Nasra!' A věru oni mnohým zbloudit dali; a nerozmnožuj nespravedlivým ničeho, leda jejich bloudění!" Pro hříchy své pak byli utopeni a do ohně pekelného vrženi a nenalezli pro sebe mimo Boha žádné pomocníky. A pravil Noe: "Pane můj, neponechávej na zemi žádného obyvatele z nevěřících, vždyť ponecháš-li je, oni dají zbloudit služebníkům Tvým a nezrodí nic, než zase zarputilé nevěřící a hříšníky. Pane můj, odpusť mi a rodičům mým i těm, kdož jako věřící do mého domu vstoupili, a také věřícím mužům a ženám! A nerozmnožuj nespravedlivým nic, leda záhubu jejich!"
Súra 11.:
11:25
I vyslali jsme Noema k lidu jeho, aby pravil jim: "Lide můj, já jsem pro vás varovatelem zjevným,
11:26
abyste neuctívali kromě Boha nikoho! Já věru obávám se pro vás trestu dne, jenž bude bolestný." 27
A řekli velmoži, ti z lidu jeho, kdož nevěřili: "Nevidíme v tobě nic
jiného než smrtelníka nám podobného. A vidíme, že tě z nás následují bez
rozmyšlení jen ti nejnižší, a nevidíme, že nějakou přednost nad námi
měli byste, ba spíše soudíme, že vy jen lháři jste!" 28
Noe odvětil: "Lide můj, což nechápete? Řídím-li se jasným důkazem od
Pána svého, jenž uštědřil mi milosrdenství Své, vůči němuž vy slepí
jste, mám snad zapotřebí vám je vnucovat, když k němu odpor cítíte? 29
Lide můj, nežádám od vás za to jmění žádné, odměna má je toliko u
Boha.Neodeženu nikdy ty, kdož uvěřili - ti věru setkají se s Pánem svým,
však vy jste, jak vidím, lidem nevědomým. 30
Lide můj, kdo pomůže mi proti Bohu, jestliže je odeženu? Což se nevzpamatujete? 31
Nepravím vám: ,Mám u sebe pokladnice Boží' ani: ,Znám věci
nepoznatelné', a neříkám vám ani, že anděl jsem. A nepravím o těch,
které oči vaše přezírají, že Bůh jim nic dobrého nepopřeje. Však Bůh zná
nejlépe, co v duších jejich je skryto; a věru bych byl, kdybych to
říkal, jedním z nespravedlivých." 32
Odpověděli: "Noe, již dost ses hádal s námi, a ještě spor s námi
rozmnožuješ. Přines nám tedy to, co nám slibuješ, jsi-li z
pravdomluvných!" 33
Pravil: "Bůh sám vám to přinese, bude-li si to přát, a zabránit tomu nebudete schopni. 34
A neprospěje vám dobrá rada má, budu-li chtít vám poradit, jestliže si
Bůh bude přát uvrhnout vás v blud; On Pánem je vaším a k Němu budete
navráceni." 35
Řeknou-li: "On sám si to vymyslil", tedy odpověz: "Jestliže jsem si to
vymyslil, hřích můj na mou hlavu padne, avšak já odpovědnost nemám za
to, v čem vy hřešíte!" 36
I bylo vnuknuto Noemu: "Z lidu tvého již neuvěří nikdo kromě těch, kdo již uvěřili. Nermuť se tedy nad tím, co dělají! 37
Postav loď před zrakem Naším a podle vnuknutí Našeho a nepřimlouvej se
u Mne za ty, kdož nespravedliví byli - ti budou utopeni." 38
A stavěl loď, a kdykoliv okolo šli velmoži z lidu jeho, smáli se mu. I
říkal: "Jen se mi smějte, však i my se vám budeme jednou smát tak, jako
vy jste se smáli mně, 39
a tehdy se dozvíte, koho postihne trest zahanbující a na koho dopadne trest trvalý!" 40
Když pak přišel rozkaz Náš a vzkypěla pec, pravili jsme Noemovi:
"Nalož na ni od každého druhu pár, rodinu svou kromě toho, proti němuž
již dříve bylo slovo vyřčeno a ty, kteří uvěřili!" A uvěřili s ním jen
nemnozí. 41
Pravil Noe: "Vstupte do ni! Nechť ve jménu Boha se plavba její i
zakotvení uskuteční! Vždyť Pán můj je věru odpouštějící i slitovný!" 42
A plula s nimi po vlnách jako hory vysokých a Noe syna svého zavolal,
jenž na místě vzdáleném stál: "Synáčku, nastup spolu s námi a nezůstávej
s nevěřícími!" 43
I odpověděl: "Uchýlím se na horu, jež před vodou mne zachrání." I
zvolal Noe: "Nezachrání se dnes nikdo před rozkazem Božím kromě toho,
nad nimž se slitoval." A rozdělily je vlny a syn jeho byl mezi
utopenými. 44
A bylo řečeno: "Země, pohlť vodu svou! Nebe, zadrž déšť!" I opadla
voda, rozkaz byl splněn a loď uvízla na hoře al-Džúdí. Pak bylo řečeno:
"Pryč s lidem nespravedlivým!" 45
A zvolal Noe k Pánu svému a řekl: "Pane, syn můj zajisté patřil k
rodině mé a slib Tvůj je věru pravdivý a Tys ze soudců
nejspravedlnější." 46
Pravil Bůh: "Noe, on ani k rodině tvé nepatřil, vždyť konání jeho bylo
nesprávné. A nežádej ode Mne to, o čem vědění nemáš, a napomínám tě,
abys nebyl jedním z pošetilých!" 47
Noe odpověděl: "Pane můj, utíkám se k Tobě, abych se již více netázal
na to, o čem vědění nemám. A jestliže mi neodpustíš a neslituješ se nade
mnou, budu věru patřit mezi ty, kdož ztrátu utrpěli." 48
A bylo řečeno: "Noe, vystup z lodi, provázen pozdravem od Nás, a
požehnání budiž s tebou i s národy, jež jsou s tebou; a jsou národy,
jimž uštědříme užívání života pozemského a jichž se potom dotkne od Nás
trest bolestný."
Příběh Noeho podle Bible
Rodopis Noeho
Genesis 5:2-32 Jako
muže a ženu je stvořil, požehnal jim a v den, kdy je stvořil, dal jim jméno Adam
(to je Člověk). Ve věku sto třiceti let zplodil Adam syna ke své podobě, podle svého obrazu, a dal mu jméno Šét. Po zplození Šéta žil Adam
ještě osm set let a zplodil syny a dcery. Všech dnů Adamova života bylo devět
set třicet let, a umřel. Ve věku sto pěti let zplodil Šét Enóše. Po zplození Enóše žil Šét
osm set sedm let a zplodil syny a dcery. Všech dnů Šétových bylo devět set
dvanáct let, a umřel. Ve věku devadesáti let zplodil Enóš Kéna'ana. Po zplození Kéna'ana žil Enóš osm set patnáct
let a zplodil syny a dcery. Všech dnů Enóšových bylo devět set pět let,
a umřel. Ve věku sedmdesáti let zplodil Kénan Mahalalela. Po zplození Mahalalela žil Kéna'an osm set
čtyřicet let a zplodil syny a dcery. Všech dnů Kénanových bylo devět set
deset let, a umřel. Ve věku šedesáti pěti let zplodil Mahalalel Jereda. Po zplození Jereda žil
Mahalalel osm set třicet let a zplodil syny a dcery. Všech dnů Mahalalelových
bylo osm set devadesát pět let, a umřel. Ve věku sto šedesáti dvou let
zplodil Jered Henocha. Po zplození Henocha
žil Jered osm set let a zplodil syny a dcery. Všech dnů Jeredových bylo devět
set šedesát dvě léta, a umřel. Ve věku šedesáti pěti let zplodil Henoch Metúšelacha. A chodil Henoch s
Bohem po zplození Metúšelacha tři sta let a zplodil syny a dcery. Všech dnů
Henochových bylo tři sta šedesát pět let.
I chodil Henoch s Bohem. A nebylo ho, neboť ho Bůh vzal. Ve věku sto osmdesáti
sedmi let zplodil Metúšelach Lámecha.
Po zplození Lámecha žil Metúšelach sedm set osmdesát dvě léta a zplodil
syny a dcery. Všech dnů Metúšelachových bylo devět set šedesát devět let,
a umřel. Ve věku sto osmdesáti dvou let zplodil Lámech syna. Dal mu jméno Noe (to je Odpočinutí). Řekl: "Ten
nám dá potěšení a odpočinutí od naší práce a od námahy našich rukou, kterou nám
přináší země prokletá Pánem." Po zplození Noeho žil Lámech pět
set devadesát pět let a zplodil syny a dcery. Všech dnů Lámechových bylo sedm
set sedmdesát sedm let, a umřel. Když bylo Noemu pět set let, zplodil Noe Šéma, Cháma a Jefeta.
(Pozn. použitý překlad CEP, avšak jméno Kénán jsem nahradil za Kena'an. Jméno Šém je totožné se jméném Sém. Pravděpodobně odkazuje na jméno Boží. Odkud název národů "semité". )
Boží plán pro Noeho
Když se lidé počali na zemi množit a rodily se jim dcery, viděli synové božští, 2 jak půvabné jsou dcery lidské, a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo. 3 Pán však řekl: "Můj duch se nebude člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let." 4 Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy, ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní. 5 I viděl Pán, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý. 6 Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci. 7 Řekl: "Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země, člověka i zvířata, plazy i nebeské ptactvo, neboť lituji, že jsem je učinil." 8 Ale Noe našel u Pán milost. 9 Toto je rodopis Noeho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem. 10 A Noe zplodil tři syny: Šéma, Cháma a Jefeta. 11 Země však byla před Bohem zkažená a plná násilí. 12 Bůh pohleděl na zemi; byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu. 13 I řekl Bůh Noemu: "Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemí. 14 Udělej si archu z goferového dřeva. V arše uděláš komůrky a vysmolíš ji uvnitř i zvenčí smolou. 15 A uděláš ji takto: Délka archy bude tři sta loket, šířka padesát loket a výška třicet loket. 16 Archa bude mít světlík; na loket odshora jej ukončíš a do boku archy vsadíš dveře. Uděláš v ní spodní, druhé i třetí patro. 17 Hle, já uvedu potopu, vody na zemi, a zahladím tak zpod nebe všechno tvorstvo, v němž je duch života. Všechno, co je na zemi, zhyne. 18 S tebou však učiním smlouvu. Vejdeš do archy a s tebou tvoji synové, tvá žena i ženy tvých synů. 19 A ze všeho, co je živé, ze všeho tvorstva, uvedeš vždy po páru do archy, aby s tebou zůstali naživu; samec a samice to budou. 20 Z rozmanitých druhů ptactva a z rozmanitých druhů zvířat a ze všech zeměplazů rozmanitých druhů, z každého po páru vejdou k tobě, aby se zachovali při životě. 21 Ty pak si naber k obživě různou potravu, nashromáždi si ji, a bude tobě i jim za pokrm." 22 Noe udělal všechno přesně tak, jak mu Bůh přikázal. (Genesis 6:1-22 CEP)
Tady vidíme, že bible, jejíž pravdivost a neomylnost Korán potvrzuje píše, že Bůh nařídil, aby byl Noe zachráněn s celou svoji rodinou. Kdežto Korán tvrdí, že syn Noeho zemřel. Je zde tedy očividný rozpor, který jednu z těch dvou knih začíná zpochybňovat. Ale co říká písmo? Pokud si nejste jisti, ohledně pravdivosti slov Alláha pohleďte do Písma, do bible, tam to všechno je!
Nalodění Noeho a jeho rodiny
I řekl Pán Noemu: "Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý. 2 Ze všech zvířat čistých vezmeš s sebou po sedmi párech, samce se samicí, ale ze zvířat, která nejsou čistá, jen po páru, samce se samicí. 3 Také z nebeského ptactva po sedmi párech, samce a samici, aby zůstalo naživu potomstvo na celé zemi, 4 neboť již za sedm dní sešlu na zemi déšť, který potrvá čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Smetu z povrchu země vše, co povstalo, co jsem učinil." 5 Noe udělal všechno, jak mu Pán přikázal. 6 Šest set let bylo Noemu, když nastala potopa, vody na zemi. 7 Před vodami potopy vešel Noe a s ním jeho synové i jeho žena a ženy jeho synů do archy. 8 Z čistých zvířat i ze zvířat, která nejsou čistá, z ptactva i ze všeho, co se plazí po zemi, 9 vždy po páru vešli samec a samice k Noemu do archy, jak mu Bůh přikázal. 10 Po sedmi dnech pak pronikly na zemi vody potopy. 11 V šestistém roce života Noeho, sedmnáctý den druhého měsíce, se provalily všechny prameny obrovské propastné tůně a nebeské propusti se otevřely. 12 Nad zemí se strhl lijavec a trval čtyřicet dní a čtyřicet nocí. 13 Právě toho dne vešli Noe i Šém, Chám a Jefet, synové Noeho, i žena Noeho a tři ženy jeho synů s nimi do archy, 14 oni i všechna zvěř rozmanitých druhů, všechen dobytek rozmanitých druhů, všichni plazící se zeměplazi rozmanitých druhů i všechno ptactvo rozmanitých druhů, každý pták, každý okřídlenec. 15 Vešli k Noemu do archy vždy pár po páru ze všeho tvorstva, v němž je duch života. 16 Vcházeli, samec a samice ze všeho tvorstva, jak mu Bůh přikázal. A Pán za ním zavřel. 17 Potopa na zemi trvala čtyřicet dní, vod přibývalo, až nadnesly archu, takže se zdvihla od země. 18 Vody zmohutněly a stále jich na zemi přibývalo. Archa plula po hladině vod. 19 Vody na zemi převelice zmohutněly, až přikryly všechny vysoké hory, které jsou pod nebesy. 20 Do výšky patnácti loket vystoupily vody, když byly přikryty hory. 21 A zahynulo všechno tvorstvo, které se na zemi pohybuje, ptactvo, dobytek i zvěř a také všechna na zemi se hemžící havěť, i každý člověk. 22 Všechno, co mělo v chřípích dech ducha života, cokoli bylo na suché zemi, pomřelo. 23 Tak smetl Bůh vše, co povstalo, co bylo na povrchu země: od lidí až po zvířata, po plazy a nebeské ptactvo, všechno bylo smeteno ze země. Zachován byl pouze Noe a to, co s ním bylo v arše. 24 Mohutně stály vody na zemi po sto padesát dnů. (Genesis 7:1-23 CEP)
Bible popisuje příběh Noeho velmi dopodrobna a dokonce i vyjmenovává všechny Noeho syny, kteří byli na arše zachráněni před potopou. Každý muslim, který bere slova Koránu vážně, musí uznat, že tento rozpor mezi Koránem a biblí je vážný. Na jednu stranu Korán říká, že si vše o čem pochybujeme máme ověřit v Písmu, v bibli, ale pak když to uděláme, zjišťujeme, že bible, která je dána od Alláha a je Koránem, tedy Alláhem, uznána jako plnohodnotné Boží zjevení, říká něco jiného než je v Koránu! Co tedy řekneme? Znamená to že Mohamed neměl bibli? Nebo ji měl, ale nečetl ji? Pokud by bible byla podvrh, pak by Korán nemluvil pravdu. A pokud bible mluví pravdu, můžeme ještě Koránu věřit? Vždyť Korán sám nás mnohokrát ubezpečoval, že Písma mají pravdu.
قَدْ عَلِمْنَا مَا تَنقُصُ الْأَرْضُ مِنْهُمْ ۖ وَعِندَنَا كِتَابٌ حَفِيظٌ
A naučí jej Bůh Písmu a Moudrosti a Tóře a Evangeliu Korán 3:48
A je ve zřetelném jazyce arabském sesláno 196 a je věru v Písmech starých obsaženo. 197 Což není pro ně znamením, že znají je dítek Izraele učenci? Korán 26:195-197
ن كُنتَ فِي شَكٍّ مِّمَّا أَنزَلْنَا إِلَيْكَ فَاسْأَلِ الَّذِينَ يَقْرَءُونَ الْكِتَابَ مِن قَبْلِكَ ۚ
10:93 A usadili jsme dítka Izraele na místě spolehlivém a uštědřili jsme jim obživu výtečnou. A upadli do rozporů teprve tehdy, když dostalo se jim vědění. Avšak Pán tvůj vskutku mezi nimi rozsoudí v den zmrtvýchvstání to, o čem ve sporu byli. 94 Jsi-li na pochybách o tom, co jsme ti seslali, dotaž se těch, kdož Písmo* před tebou seslané přednášejí. A věru ti přišla nyní od Pána tvého pravda - nebuď tedy jedním z těch, kdož pochybují. (Korán 10:93-94; * - knihu, bibli)
Nový začátek
Bůh však pamatoval na Noeho i na všechnu zvěř a všechen dobytek, který s ním byl v arše. Způsobil, že nad zemí zavanul vítr, a vody se uklidnily. 2 Byly ucpány prameny propastné tůně i nebeské propusti a byl zadržen lijavec z nebe. 3 Když přešlo sto padesát dnů, začaly vody ze země ustupovat a opadávat, 4 takže sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na pohoří Araratu. 5 A vody ustupovaly a opadávaly až do desátého měsíce; prvního dne desátého měsíce se objevily vrcholky hor. 6 Když pak přešlo čtyřicet dnů, otevřel Noe v arše okno, které udělal, 7 a vypustil krkavce; ten vylétával a vracel se, dokud se vody na zemi nevysušily. 8 Pak vypustil holubici, kterou měl u sebe, aby viděl, zda vody z povrchu země ustoupily. 9 Holubice však nenalezla místečka, kde by její noha mohla spočinout, a vrátila se k němu do archy, neboť vody dosud pokrývaly povrch celé země. Vztáhl tedy ruku, vzal ji a vnesl ji k sobě do archy. 10 Čekal ještě dalších sedm dní a znovu vypustil holubici z archy. 11 A holubice k němu v době večerní přilétla, a hle, měla v zobáčku čerstvý olivový lístek. Tak Noe poznal, že vody ze země ustoupily. 12 Čekal ještě dalších sedm dní a opět vypustil holubici; už se však k němu zpátky nevrátila. 13 Léta šestistého prvého, první den prvního měsíce, začaly vody na zemi vysychat. Tu Noe odsunul příklop archy a spatřil, že povrch země osychá. 14 Dvacátého sedmého dne druhého měsíce byla již země suchá. 15 I promluvil Bůh k Noemu: 16 "Vyjdi z archy, ty a s tebou tvá žena i tvoji synové a ženy tvých synů. 17 Vyveď s sebou všechno tvorstvo, jež je s tebou, všechnu zvěř i ptactvo a dobytek a všechnu havěť plazící se po zemi. Ať se na zemi hemží, ať se na zemi plodí a množí." Genesis 8:1-17 CEP
Noe tedy vyšel a s ním jeho synové a jeho žena a ženy jeho synů. 19 Všechna zvěř, všechna havěť a všechno ptactvo, vše, co se plazí po zemi, vyšlo podle svých čeledí z archy. 20 Noe pak vybudoval Pán oltář a vzal ze všech čistých dobytčat i ze všeho čistého ptactva a zapálil na tom oltáři oběti zápalné. 21 I ucítil Pán libou vůni a řekl si v srdci: "Už nikdy nebudu zlořečit zemi kvůli člověku, přestože každý výtvor lidského srdce je od mládí zlý, už nikdy nezhubím všechno živé, jako jsem učinil. 22 Setba i žeň a chlad i žár, léto i zima a den i noc nikdy nepřestanou po všechny dny země." Genesis 8:1-18 CEP
Nová smlouva s člověkem
Bůh Noemu a jeho synům požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi.2 Bázeň před vámi a děs z vás padnou na všechnu zemskou zvěř i na všechno nebeské ptactvo; se vším, co se hýbe na zemi, i se všemi mořskými rybami jsou vám vydáni do rukou.
3 Každý pohybující se živočich vám bude za pokrm; jako zelenou bylinu vám dávám i toto všechno. 4 Jen maso oživené krví nesmíte jíst. 5 A krev, která vás oživuje, budu vyhledávat. Budu za ni volat k odpovědnosti každé zvíře i člověka; za život člověka budu volat k odpovědnosti každého jeho bratra. 6 Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť člověka Bůh učinil, aby byl obrazem Božím. 7 Vy pak se ploďte a množte, hemžete se na zemi a množte se na ní." Genesis 9:1-7
Bůh řekl Noemu a jeho synům: "Hle, já ustavuji svou smlouvu s vámi a s vaším potomstvem 10 i s každým živým tvorem, který je s vámi, s ptactvem, s dobytkem i s veškerou zemskou zvěří, která je s vámi, se všemi, kdo vyšli z archy, včetně zemské zvěře. 11 Ustavuji s vámi svou smlouvu. Už nebude vyhlazeno všechno tvorstvo vodami potopy a nedojde již k potopě, která by zahladila zemi." 12 Dále Bůh řekl: "Toto je znamení smlouvy, jež kladu mezi sebe a vás i každého živého tvora, který je s vámi, pro pokolení všech věků: 13 Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. 14 Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, 15 rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou a vámi i veškerým živým tvorstvem, a vody již nikdy nezpůsobí potopu ke zkáze všeho tvorstva. 16 Ukáže-li se na oblaku duha, pohlédnu na ni a rozpomenu se na věčnou smlouvu mezi Bohem a veškerým živým tvorstvem, které je na zemi." 17 Řekl pak Bůh Noemu: "Toto je znamení smlouvy, kterou jsem ustavil mezi sebou a veškerým tvorstvem, které je na zemi." Genesis 8-17
18 Synové Noeho, kteří vyšli z archy, byli Šém, Chám a Jefet; Chám je otec Kenaanův. 19 Tito tři jsou synové Noeho; podle nich se rozdělila celá země. 20 I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici. 21 Napil se pak vína, opil se a odkryl uprostřed svého stanu. 22 Chám, otec Kenaanův, spatřil svého otce obnaženého a pověděl to venku oběma svým bratřím. 23 Ale Šém a Jefet vzali plášť, vložili si jej na ramena a jdouce pozpátku přikryli nahotu svého otce. Tvář měli odvrácenou, takže nahotu svého otce nespatřili. 24 Když Noe procitl z opojení a zvěděl, co mu provedl jeho nejmladší syn, 25 řekl: "Proklet buď Kenaan, ať je nejbídnějším otrokem svých bratří!" 26 Dále řekl: "Požehnán buď Pán, Bůh Šémův. Ať je Kenaan jejich otrokem! 27 Kéž Bůh Jefetovi dopřeje bydlet ve stanech Šémových. Ať je Kenaan jejich otrokem!"
Bible tedy jistě počítá Šéma, Cháma a Jefeta k těm, kdo byli na arše spolu s Noem.