Jan 6 - Boží chléb z nebe

Nasycení davů

Jan 6:1 Potom Ježíš odešel za Galilejské (to jest Tiberiadské) moře. 2 A šel za ním veliký zástup, protože viděli jeho zázraky, které dělal na nemocných. 3 Ježíš tedy vystoupil na horu a tam seděl se svými učedníky. 4 A byl blízko židovský svátek Veliké noci. 5 Ježíš tedy pozvedl oči, a když uviděl, že k němu jde veliký zástup, řekl Filipovi: "Kde nakoupíme chleby, aby se tito najedli?" 6 (Ale to řekl, aby ho vyzkoušel, neboť sám věděl, co má udělat.) 7 Filip mu odpověděl: "Chléb za dvě stě denárů jim nepostačí, aby každý z nich dostal aspoň maličko." 8 Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl: 9 "Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě rybky. Ale co to je pro tolik lidí?" 10 Ježíš však řekl: "Zařiďte, ať se lidé posadí." A na tom místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy v počtu asi pěti tisíc mužů. 11 Ježíš tedy vzal ty chleby, a když vzdal díky, rozdával učedníkům a učedníci sedícím; podobně také z těch ryb rozdal, kolik jen chtěli. 12 A když byli nasyceni, řekl svým učedníkům: "Seberte nalámané kousky, které zbyly, ať se nic neztratí." 13 Sebrali je tedy a naplnili dvanáct košů kousky, které zbyly z těch pěti ječných chlebů po těch, kteří jedli. 14 Když tedy lidé uviděli ten zázrak, který Ježíš udělal, říkali: "Toto je opravdu ten Prorok, který měl přijít na svět!"

Ježíš chodící po moři

15 Když tedy Ježíš poznal, že se chystají přijít a vzít ho, aby ho udělali králem, odešel jen sám zpátky na horu. 16 Když pak nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři, 17 nastoupili na loď a plavili se přes moře do Kafarnaum. A byla už tma, ale Ježíš k nim nepřišel. 18 Tehdy se moře začalo zvedat vanutím velikého větru. 19 A když odpluli asi pětadvacet nebo třicet honů, spatřili Ježíše, jak kráčí po moři a blíží se k lodi, a vystrašili se. 20 Ale on jim řekl: "To jsem já, nebojte se!" 21 Tehdy ho ochotně vzali na loď a loď se hned ocitla u země, k níž pluli. 22 Druhého dne uviděl zástup, který zůstal za mořem, že tam nebyla jiná loďka než ta jedna, na kterou nastoupili jeho učedníci, a že Ježíš nevešel se svými učedníky na loď, ale jeho učedníci odpluli sami. 23 (Od Tiberiady však připluly jiné loďky blízko k tomu místu, kde jedli chléb, když Pán vzdal díky.) 24 Když tedy zástup spatřil, že tam není Ježíš ani jeho učedníci, nastoupili i oni do lodí a přijeli do Kafarnaum, kde hledali Ježíše. 25 A když ho za mořem našli, řekli mu: "Rabbi, kdy jsi sem přišel?"

Ježíš je chléb z nebe

26 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, říkám vám: Hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste jedli z těch chlebů a byli jste nasyceni. 27 Pracujte ne pro pokrm, který hyne, ale pro ten pokrm, který zůstává k věčnému životu, který vám dá Syn člověka. Na něho totiž položil Bůh Otec svou pečeť." 28 Řekli mu tedy: "Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?" 29 Ježíš jim odpověděl: "Toto je ten Boží skutek - abyste věřili v toho, kterého on poslal." 30 Řekli mu tedy: "Jaké však uděláš znamení, abychom je viděli a uvěřili ti? Co děláš? 31 Naši otcové jedli manu na poušti, jak je napsáno: `Dal jim jíst chléb z nebe.´" 32 Ježíš jim tedy řekl: "Amen, amen, říkám vám: Ne Mojžíš vám dal chléb z nebe, ale můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe. 33 Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu." 34 Řekli mu tedy: "Pane, dávej nám ten chléb vždycky." 35 Ježíš jim však řekl: "Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit. 36 Ale řekl jsem vám, že jste mě i viděli, a nevěříte. 37 Všechno, co mi dává Otec, přijde ke mně; a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven. 38 Sestoupil jsem totiž z nebe, ne abych konal svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal. 39 A toto je vůle Otce, který mě poslal - abych nic z toho, co mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v poslední den. 40 Neboť toto je vůle Toho, který mě poslal - aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl věčný život. A já ho vzkřísím v poslední den."
41 Židé na něho tedy reptali, že řekl: "Já jsem ten chléb, který sestoupil z nebe,"
42 a říkali: "Není snad toto Ježíš, syn Josefův, jehož otce i matku známe? Jak tedy může říkat: `Sestoupil jsem z nebe´?" 43 Ježíš jim na to odpověděl: "Nereptejte mezi sebou. 44 Nikdo nemůže přijít ke mně, jedině když ho přitáhne můj Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. 45 V Prorocích je napsáno: `A budou všichni vyučeni od Boha.´ Proto každý, kdo slyšel od Otce a naučil se, přichází ke mně. 46 Ne že by někdo viděl Otce, jedině ten, který je od Boha, ten viděl Otce.

Věčný život

47 Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, má věčný život. 48 Já jsem ten chléb života.
49 Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. 50 Toto je ten chléb sestupující z nebe, aby ten, kdo z něho jí, nezemřel. 51 Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Bude-li někdo jíst ten chléb, bude žít na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, které dám za život světa."
52 Židé se tedy hádali mezi sebou a říkali: "Jak nám tenhle může dát jíst své tělo?"
53 Ježíš jim řekl: "Amen, amen, říkám vám: Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemáte v sobě život. 54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den.
55 Neboť mé tělo je opravdu pokrm a má krev je opravdu nápoj. 56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. 57 Jako mě poslal ten živý Otec a já žiji skrze Otce, tak ten, kdo jí mne, bude žít skrze mne. 58 Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe. Ne jako vaši otcové jedli manu, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít na věky." 59 Toto řekl v synagoze, když učil v Kafarnaum.
60 Když to tedy slyšeli mnozí z jeho učedníků, řekli: "To je tvrdá řeč. Kdo ji může poslouchat?"
61 Když ale Ježíš v sobě poznal, že jeho učedníci na to reptají, řekl jim: "To vás pohoršuje?
62 A co kdybyste viděli Syna člověka, jak vystupuje tam, kde byl dříve? 63 Duch je ten, kdo obživuje; tělo není nic platno. Slova, která vám mluvím já, jsou Duch a jsou život. 64 Někteří z vás ale nevěří." Ježíš totiž věděl od počátku, kdo byli nevěřící a kdo je ten, který ho zradí. 65 Řekl tedy: "Proto jsem vám řekl, že ke mně nikdo nemůže přijít, jedině když je mu to dáno od mého Otce." 66 Kvůli tomu odešli mnozí z jeho učedníků zpět a už s ním nechodili. 67 Ježíš tedy řekl těm dvanácti: "Chcete snad odejít i vy?" 68 A Šimon Petr mu odpověděl: "Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života. 69 A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Kristus, ten Syn živého Boha." 70 Ježíš jim odpověděl: "Nevyvolil jsem vás dvanáct? A jeden z vás je ďábel." 71 A to řekl o Jidáši, synu Šimona Iškariotského. Ten ho měl zradit, ačkoli byl jedním z dvanácti.

To co Ježíš řekl o sobě je jistě těžké pochopit. Z dalšího kázání Ježíšova lze pochopit, že Ježíš sám sebe nazývá vinným kmenem. Večeří Páně si věřící připomínají Ježíšovo ukřižování, to jest prolití jeho krve za naše hříchy. Židé totiž kdysi museli obětovat krev a maso zvířat, aby jim Bůh odpustil jejich hříchy. Ty oběti ale nebyly dokonalé a proto Bůh poslal dokonalou oběť, svého Syna, aby zemřel za naše hříchy. On byl totiž spravedlivý a bez hříchu, takže smrt nad ním nemá moc.

Modlitba

Závěrem k této kapitole bych vám chtěl doporučit modlitbu z upřímného srdce. "Bože prosím tě, aby ses mi dal poznat a já mohl mít ten věčný život. Milosrdný Bože prosím tě, abych mohl přijít k tobě a pít z živých vod a jíst chléb věčného života, abych již nikdy nemusel hladovět."