Jan 8 Já jsem světlo světa

Ježíš nesoudí

Jan 8:1 Ježíš pak odešel na Olivetskou horu. 2 Za úsvitu potom přišel znovu do chrámu a všechen lid se scházel k němu. Posadil se tedy a učil je. 3 Zákoníci a farizeové pak k němu přivedli ženu přistiženou při cizoložství, a když ji postavili doprostřed, 4 řekli mu: "Mistře, tato žena byla přistižena při činu, když cizoložila. 5 Mojžíš nám v Zákoně přikázal takové kamenovat. Co tedy říkáš ty?" 6 A tou řečí ho pokoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se však sklonil a psal prstem po zemi. 7 Když se ho však nepřestávali dotazovat, zvedl se a řekl jim: "Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní první hodí kamenem." 8 Potom se opět sklonil a psal po zemi. 9 A když to uslyšeli, byli obviněni ve svých svědomích a jeden po druhém odcházeli počínaje od starších až po poslední. Ježíš tedy zůstal sám s tou ženou stojící uprostřed. 10 Když se pak Ježíš zvedl a neviděl nikoho než tu ženu, řekl jí: "Ženo, kde jsou tvoji žalobci? Nikdo tě neodsoudil?" 11 Ona řekla: "Nikdo, Pane." Ježíš jí tedy řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš."

Já jsem Světlo světa

Ježíš neřekl: Můj Otec je Světlo, nebo Bůh je Světlo. On řekl, já jsem Světlo, tím se udělal totožný s Bohem.

12 Ježíš k nim tedy znovu mluvil. Řekl: "Já jsem Světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít Světlo Života." 13 Farizeové mu však řekli: "Ty svědčíš sám o sobě, tvé svědectví není pravé." 14 Ježíš jim odpověděl: "Ačkoli svědčím sám o sobě, mé svědectví je pravé, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy však nevíte, odkud přicházím, ani kam jdu. 15 Vy soudíte podle těla, já nesoudím nikoho. 16 A i kdybych soudil, můj soud je pravdivý, neboť nejsem sám, ale jsem já a Otec, který mě poslal.

Pokud věříte že Ježíš je prorok poslaný od Boha a že mluvil pravdu, pak se modlete takto:

"Bože, prosím dej se mi poznat. Já sám o sobě nemohu dělat nic, ale věřím v tebe a věřím Ježíšovi. Ježíši, který si v nebesích, pokud je vůle Boží, abych tě následoval dej se mi poznat a já tě budu následovat. Amen."

Svědectví dvou

17 A ve vašem Zákoně je napsáno, že svědectví dvou lidí je pravé. 18 Já svědčím sám o sobě a Otec, který mě poslal, svědčí o mně." 19 Říkali mu tedy: "Kde je ten tvůj otec?" Ježíš odpověděl: "Neznáte mne ani mého Otce. Kdybyste znali mě, znali byste i mého Otce." 20 Tato slova Ježíš mluvil u pokladnice, když učil v chrámu, a nikdo ho nezajal, neboť jeho hodina ještě nepřišla. 21 Ježíš jim tedy znovu řekl: "Já odcházím a budete mě hledat a zemřete ve svém hříchu. Kam já jdu, vy nemůžete přijít." 22 Židé tedy říkali: "Copak se sám zabije, že říká: `Kam já jdu, vy nemůžete přijít´?" 23 Řekl jim tedy: "Vy jste zdola, já jsem shora. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa. 24 Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Jestliže totiž nebudete věřit, že já jsem, zemřete ve svých hříších."

Ježíš mluvil o nebi, ale oni to nepochopili. Ježíš nejdříve musel zemřít, aby se naplnila Otcova vůle, pak šel do nebe. Oni za ním tedy nemohli, neboť neuvěřili v Ježíše, že Ježíš je Syn Boží poslaný od Boha.

Nevěřící židé

25 Řekli mu tedy: "Kdo jsi?" A Ježíš jim řekl: "To, co vám říkám od začátku.
26 Mnoho mám o vás mluvit a soudit, ale Ten, který mě poslal, je pravdomluvný; a já mluvím na světě to, co jsem slyšel od něho." 27 Ale neporozuměli, že jim říkal o Otci. 28 Proto jim Ježíš řekl: "Až vyzdvihnete Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nedělám nic, ale jak mě naučil můj Otec, tak mluvím. 29 A Ten, který mě poslal, je se mnou. Otec mě nenechal samotného, protože vždycky dělám, co se mu líbí." 30 A když mluvil tyto věci, mnozí v něho uvěřili.

Ježíš je věčný

31 Ježíš tedy řekl těm Židům, kteří mu uvěřili: "Jestliže zůstanete v mém slově, jste opravdu mými učedníky. 32 A poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí."
33 Odpověděli mu tedy: "Jsme símě Abrahamovo a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: `Budete svobodní´?" 34 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, říkám vám, že každý, kdo dělá hřích, je otrokem hříchu. 35 A otrok nezůstává v domě navěky, syn zůstává navěky. 36 Jestliže vás tedy Syn vysvobodí, budete opravdu svobodní."

Modlitba: "Všemohoucí Bože, posilni mou víru v tebe, už nechci být otrokem hříchu. Prosím vysvoboď mě z mých hříchů. Ježíši, který jsi u Boha na nebesích, korán o tobě svědčí, že si Slovem vyslaným od Boha a Duchem od Boha a že tvé Slovo je neměnné. Proto je-li to v tvé moci, dej se mi poznat, ať se mohu stát tvým učedníkem a následovat tě."

Kdo je z Boha, slyší Boží Slova

37 "Vím, že jste Abrahamovo símě, ale chcete mě zabít, neboť mé slovo ve vás nemá místo. 38 Já mluvím o tom, co jsem viděl u svého Otce; vy pak také děláte, co jste viděli u svého otce." 39 Odpověděli mu: "Náš otec je Abraham." Ježíš jim řekl: "Kdybyste byli děti Abrahama, dělali byste Abrahamovy skutky. 40 Ale teď mě chcete zabít - člověka, který vám pověděl pravdu, kterou slyšel od Boha. To Abraham nedělal. 41 Vy děláte skutky svého otce." Řekli mu tedy: "My nejsme zplozeni ze smilstva; máme jednoho Otce, Boha!" 42 Ježíš jim tedy řekl: "Kdyby byl Bůh vaším Otcem, milovali byste mě, protože jsem vyšel z Boha a od něj přicházím. Nepřišel jsem totiž sám od sebe, ale on mě poslal. 43 Proč nechápete mou řeč? Protože nemůžete slyšet mé slovo. 44 Vy jste z otce ďábla a chcete plnit touhy svého otce. On byl vrah od počátku a nestál v Pravdě, protože v něm Pravda není. Když mluví lež, mluví ze svého vlastního, neboť je lhář a otec lži. 45 Ale protože já říkám pravdu, nevěříte mi. 46 Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? A když říkám Pravdu, proč mi nevěříte?
47 Kdo je z Boha, slyší Boží slova. Vy neslyšíte proto, že nejste z Boha."

V jiné části Janova evangelia Ježíš říká: Mé ovce slyší můj hlas. Pokud věříte Ježíši, ale Boží hlas neslyšíte tak se modlete takto: "Ježíši, uvěřil/a jsem ti a chtěl/a bych tě následovat, ale neslyším tvůj hlas. Lituji svých hříchů a prosím Boha za odpuštění, chci tě následovat, vydávám ti svůj život, abych ti mohl/a sloužit, proto se mi prosím dej poznat, odkryj mi Pravdu. Dej mi poznat Pravdu a dej mi slyšet tvůj hlas. Chci rozumět tvému Slovu a víc tě poznat. Říkáš, že ty jsi to Světlo a ta Cesta, proto tě prosím aby tvé Světlo vstoupilo do mého života a já mohl/a přejít k tobě a mít život věčný. Amen."

Zachovej Ježíšova Slova a nespatříš smrt

48 Židé tedy odpověděli a řekli mu: "Neříkáme snad správně, že jsi Samařan a máš démona?" 49 Ježíš odpověděl: "Já nemám démona, ale ctím svého Otce, a vy mnou pohrdáte. 50 Já však nehledám svoji slávu; je Někdo, kdo ji hledá a soudí. 51 Amen, amen, říkám vám: Zachová-li někdo mé slovo, navěky nespatří smrt." 52 Židé mu tedy řekli: "Teď jsme poznali, že máš démona! Abraham zemřel, i proroci, a ty říkáš: `Zachová-li někdo mé slovo, navěky nezakusí smrt.´ 53 Jsi snad větší než náš otec Abraham, který zemřel? I proroci zemřeli! Koho ze sebe děláš?" 54 Ježíš odpověděl: "Chválím-li sám sebe, má chvála není nic. Ten, který mě chválí, je můj Otec, o němž říkáte, že je váš Bůh. 55 Ale nepoznali jste ho; já ho však znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale znám ho a jeho Slovo zachovávám. 56 Abraham se těšil, aby viděl můj den; uviděl ho a zaradoval se."

Jinde Ježíš říká: Nejen chlebem člověk bude živ, ale každým Božím Slovem vycházejícím z Božích úst. Proto je třeba číst bibli, aby člověk mohl zachovávat jeho slovo a jednat podle toho a žít navěky.

Ježíš je od věků až na věky

57 Židé mu tedy řekli: "Ještě ti není padesát let, a viděl jsi Abrahama?"
58 Ježíš jim řekl: "Amen, amen, říkám vám: Dříve než byl Abraham, já jsem."
59 Vzali tedy kamení, aby po něm házeli. Ježíš se však skryl, a když prošel jejich středem, vyšel z chrámu; a tak odešel.